Nuda v Brně (Brno – Sparta 3:2)

V den zápasu mám dopoledne poněkud napilno a mimo jiné jdu darovat krevní plazmu. Cca na 16 hodinu vyrážím na Smíchovské nádraží, kde už na mne čeká Luky a ve stejný okamžik se tam potkáváme i s Šimi.

Cesta do Brna je poněkud deštivá, ale utíká nám rychle. Všichni se těšíme na fotbal a věříme, že se bude jednat o jednoznačnou záležitost a když si každý přidáme svůj typ na výsledek, tak není co řešit, tři typy a z toho třikrát tři body pro Spartičku. Vzhledem k tomu, že si dáváme kvůli plánované rekonstrukci D1 rezervu, dojíždíme do Brna asi dvě a půl hodiny před zápasem.

Parkujeme kousek od stadionu a vyrážíme do místní pizzerie na jídlo a pití. Bohužel obsluha nějak nestíhá a tak je to spíš o dobrém jídle a vyschlém hrdle, ale tak aspoň jsme ušetřili :).

Na stadionu, už se potkáváme i s ostatními Vorvani a přáteli, vyvěsíme vlajku, uděláme pár fotek a připravujeme si hlasivky na zápas.

Ten začal docela dobře, po cca 15-ti minutách, kdy mi přišlo, že jsme byli lepší, se hra vyrovnává, střílíme dokonce gól, ale ten je bohužel z ofsidu a na konci poločasu dostáváme dva,  dosti laciné, góly. S nástupem do druhé půle dostáváme třetí gól a slova o jednoznačném zápase se bohužel naplňují, leč jednoznačném z pohledu domácích :(. Nálada se nám ještě zhorší když sudí vyloučí Davida Lafatu. Po takovéto spršce do fandění nikomu moc není, a tak se s Gabčou pokoušíme rozjet nějaké nové chorály, mimo jiné i díky Davidovu vyloučení vznikl, tak nějak pro ulehčení situace tento: „na na na na na na na na na ná David červená, červená, Dáaavid červenáa“ jinak je místo červená Lafata, ale ten už určitě hodně lidí zná :). Z novějších chorálů pak „Znám jedno Město“ a také jsme zkoušeli rozjet „na ná, na na na na na na na ná, na na na na na na na ná, Spartááá Praháá“, ale na to nás bylo už dost málo, nicméně jsme se nedali a několikrát jej ještě křičeli. Ke konci zápasu se podařilo snížit Pepou Hušbauerem a Vencou Kadlecem na 3:2, ale vyrovnávací gól už padl jen z ofsidu.

Zápas tedy skončil obrovským zklamáním, jelikož na Plzeň čekal v dalším kole Liberec a tam se dalo čekat, že ztratí nějaké body, což se v neděli nakonec potvrdilo. Bohužel pro nás, už jsme se mohli pomalu radovat z titulu, takto si nejspíš ještě rok počkáme, i když naděje na ten letošní stále žije a proto věřím, že nás v sobotu 1.6.2013 od 17 h. bude na Letné dost na to, abychom se přinejmenším důstojně rozloučili s touto sezonou, která nám přinesla mimo jiné velice pěkný dvojzápas s Chelsea v evropské lize.

Ať už to dopadne jakkoliv, budeme fandit a podporovat Spartičku i nadále, tj. v časech dobrých i nedobrých :).

Vorvani ACS a ACS Forever.