Jedna velká party (Sparta - Plzeň 1:0, GL)

02.04.2013 13:28

 

Řeknu vám, když chce někdo mega fandit, je to pěkný fičák. Jen skončí jeden zápas, tak se fanoušci připravují už na ten další, a musím vyslovit díky tomu, kdo nám před zápasem s Plzní nadělil repre pauzu, kterou využíváme k přípravě chorea na příští víkend, kdy dojede tým ze západních Čech. Prý česká Barcelona, nebo tak nějak.

 

V tělocvičně se kreslí chorea, na Letné se scházíme asi v 25 lidech a připravujeme nápis ACS na protilehlé. Původně se měly připravovat i jednorázové vlajky do kotle, bohužel nedorazil materiál, tak se toto musí odložit. Práce nám utíká hezky od ruky a máme hotovo dříve, než jsme čekali. Choreo od chorea jsme sehranější a sehranější a snažíme se připravit složitější obrazce. Jen je škoda té rozpůlené tribuny. Ale my jsme sparťani a dokážeme si s tím vždy poradit.

 

V pátek otevírá Sparta svůj předzápasový trénink a několik nadšenců toho využije a schází se už ve dvě hodiny. Už dorazily igelitové plachty a bambusové tyče, tak nám nic nebrání začít z nich připravovat vlajky. Vorvani se sešli ve třech a tvoříme sehraný tým. Jeden lepí lepicí pásku, druhý ji stříhá a třetí dělá vše ostatní.

 

Trénink začíná příchodem hráčů přes hlavní tribunu, aby si mohli se všemi plácnout a rozdávat úsměvy na všechny strany. Hlouček fans rozjíždí fandění a vlajky vlají. Dojde i na odpálení několika světlic, které vytváření hezký efekt a na tréninku to nikomu nevadí. Na konci tréninku hází hráči mezi fanoušky nějaké suvenýry, včetně dresů, a to je mela. Sparťanský Ježíšek končí a rozcházíme se do tepla svých domovů s tím, že už za pár hodin se na Letné potkáme zase. U nás doma ale ani na moment neopouštíme Letnou a plánujeme, co vše je nutné připravit, co se bude dít, kolik že se nás sejde na dokončení příprav od dvou hodin atd.

 

Sraz s Vorvani máme už ve 12 hodin v jedné restauraci, posilníme se na náročný den vydatným jídlem a vyrážíme. Je mi svěřeno auto a při první vorvaní dámské jízdě z hospody na Letnou neplánovaně ukazuju Zuzce s Šimi krásy širšího okolí Letné. No, jednosměrky jsou mrchy. J Při příjezdu na Letnou se mi pod kola vrhá mládí z Neplechy, asi když vidí auto oblepené sponzorem ACS, ve kterém jindy jezdí pan předseda, tak mají tendenci se mu oddaně vrhat pod kola. Všichni to přežili bez újmy na zdraví a u mekáče parkujeme ve chvíli, kdy kolem prochází mužská část Vorvaňů s placatkou v ruce.

 

Nacvičeně zaujímáme své pozice na Letné, rozdají se pokyny a může začít příprava. Ta probíhá nejen na protilehlé, kde se dokončuje nápis ACS na černém podkladu s trikolorou po stranách, ale i v kotli to žije, rozdávají se na svá místa modré papíry, které poslouží při choreu s lodí, a dole bambusoigelitové vlajky, které nakonec vytváří krásný efekt. V zázemí stadionu ještě probíhá dokončení papírových choreí a dodělávají se vlajky. Prostě nám utíká práce hezky od ruky. Sešlo se nás hodně, přesný počet si netroufnu odhadnout, ale za tři hodiny máme vše hotovo a mizíme do hospody.

 

V hospodě jsou už tři stoly obsazené kamarády a zábava je v plném proudu. Většina z nás není schopna jít na stadion ve střízlivém stavu, takže i já jsem svolná ke 2 griotkám. Nálada se rozjíždí čím dál víc a já můžu hodnotit předzápasové soustředění jako to nejlepší, co jsem kdy zažila. Všechny tři stoly zpívají chorály, skákají, baví se, nikdo nás neokřikuje, nikomu to nevadí, nálada je neskutečná. Bohužel utíkám dřív, musím předat na Letné dva lístky, ale opouštět tuhle atmosféru se mi fakt nechtělo. S obavami a myšlenkami na to, co se zde bude dít, přicházím na stadion. Cestou prodávám svým známým samolepky a sunu se do svého sektoru, abych mohla sledovat hymnu a mávání. Dnes je na ploše i Milan, který mává s vlajkou 12. Hráče. Sice trošku zklamal, když poklonu vysekne jen holkám nahoře, a na náš vorvaní sektor zapomněl, ale mávání mu jde dobře, i s tím víc než malým množstvím alkoholu v krvi.

 

Stadion se zaplnil téměř do posledního místečka, i příznivců hostujícího týmu se sešel velký počet a až do gólu fandí na vysoké úrovni. Náš support je taky neskutečný, protilehlá bouří, kotel funguje skvěle a prezentujeme se několika chorei. V 10. minutě jsou zvednuty kartony na protilehlé a v kotli jedou vlajky. Do poločasu se ještě stihne choreo s lodí, znakem Plzně v záchranném kruhu a strakou na vrchu a nápis, kde byste bez nás byli. Průhledný nápis Ultras Sparta mohl být lépe podsvícený, ale i tak to vypadalo solidně. Ve druhém poločase je ještě nápis Prásk ven s podsvícením.

 

Na hřišti mezi tím Sparta ze sebe dává to nejvíc, co může. Dnes všichni dohromady bojujeme za Spartu. Hráči i fanoušci táhnou za jeden provaz a jsme za to odměněni gólem Lafaty. Euforie začíná, ale nervozita tam je stále…až minutu před koncem řádné hrací doby se fanouškům uleví a věří, že to dotáhneme do zdárného konce a v kotli začíná mexická vlna. Škoda, že nedokázala ani jednou objet celý stadion. Možná kdyby se hrálo déle, tak se i hlavní tribuna probere, ale můžeme děkovat německému sudímu, že nenastavoval víc, než slíbil. Dokázali jsme to. Tři body jsou doma, euforie veliká, ale ne srovnatelná s euforií při výhře proti Slavii. Ta je ještě o level výš.

 

Scházíme se na tradičním pozápasovém místě a pokračujeme ve stejném duchu, v jakém jsme opouštěli předzápasové soustředění v hospodě. Před stadionem skandujeme, rozjíždíme nový pokřik David Lafata, Lafata, Dááávid Lafata..nananannanananana…atd. J Dojde i na „je nejlepší“ a „kdo neskáče, není sparťan“. Přidávají se k nám i lidi ze sektoru D54 a i úplně neznámí lidé. Je to jedna velká párty.

 

Pak se přesouváme do hospůdky. Už dlouho se nestalo, aby po zápase byly plné tři stoly. Každý, kdo má nevybitý telefon, tak sjíždí facebook, pouštějí záznam gólu a my se radujeme, jako by to bylo v přímém přenosu. Dojde i na nějaké skandování s odhalenými pupíky a je prostě veselo. Tak to má být. Takhle se mi to líbí a doufám, že stejnou atmosféru si užijeme i za 14 dní, až k nám dorazí ti od trati. To bude ligový zápas jara, protože my musíme být Vládci Prahy a nechat sešífky zalézt do kanálů. Ještě před tím musíme ale porazit dvakrát Olomouc. No, nečeká nás nic snadného, ale my to zvládnem, protože my jsme Sparta. :)