Federální derby s Kládou aneb první minutky Ondry (ACS 1:0 Slovan Bratislava)
Na repre přestávku bylo naplánované přátelské utkání dvou nesmiřitelných rivalů – Sparty a Slovanu Bratislava. Zatímco Sparta k zápasu nemohla nominovat všechny hráče základní sestavy vinnou zmiňovaného srazu reprezentace, Slovan přijel v plném složení, jako bonus přivezl i nám dobře známého Igora Žofčáka a hlavně Jirku Kladrubského, na kterého se nejvíce těšil sektor D65. Gabča, protože Kláda :-), já, protože Gabča :-D. Nelze zapomenout na ty krásné roky, kdy v sektoru Gabča bouřila s patnáctkou na zádech a se širokým úsměvem vítala cokoliv „kládovýho“. A teď jsem to měla možnost vidět zase, krásné deja vu ;-).
Repre přestávka přinesla jedno velice důležité rozhodnutí – Víťa se rozhodl na zápas nominovat i některé kluky z Béčka a juniorky. Mezi nimi byla i hvězda hvězd – Ondra Karafiát. Jméno, které zanedlouho budeme vyřvávat zápas co zápas, dokud ho neuloví Real Madrid. Budoucí kapitán Sparty poslední dobou nastupuje převážně na stoperovi, občas na pravém bekovi, ale my ho nejraději vidíme ve středu zálohy. Nicméně tentokráte bylo jasné, že se s ním počítá hlavně na postu stopera, vysněná dvojice základní sestavy – Karafiát, Ujfaluši – sice na trávník nevyběhla, ovšem díky dlouhé pauze bývalého kapitána české reprezentace bylo jasné, že Ondra si zahraje a nejen epizodní roli ;-).
Do utkání jsme vstoupili aktivně, měli jsme velkou převahu a hosté toho za celý zápas moc neukázali. Nutno podotknout, že některým stačilo, aby ukázali Kládu a tak jsme mohli být spokojeni už od rozcvičky. Pravdou je, že nic hezčího Slovan na Spartě nepředvedl… naopak novic v týmu Mareček ukázal, že může být velice platným hráčem, směrem dopředu i dozadu prokázal své kvality a navrch přidal ještě gól. Jako kapitán vedl Spartu Vašoň a z pozice pravého beka dirigoval ostatní. Velká posila Ujfi předvedl spíše průměrný výkon, avšak jeho přehled a časované přihrávky vzbudily ve fans jistotu, že s rozehraností to bude skvělé. Neměl moc práce, přesto si dal málem vlastní gól a předvedl jednu minelu.
Bořek Dočkal hrál jako tradičně prim a připsal si další asistenci, člověk začíná chápat, proč měl tak úchvatnou statistiku v předešlém angažmá. Ke gólu také moc nechybělo, snad tedy příště. Celkově musím kluky pochválit, byl vidět hlad po fotbale, přistoupili k tomu tak, jak měli, navíc se ani moc nepředřeli, protože Slovan byl slaboučkej jak spodek naší ligy. Nevím, jakým způsobem tento slavný klub hrává ve slovenské lize, neb jsem ji dlouho neviděla, ale pokud je toto standard, myslím, že ani ti, co volali po federální lize, si už nemůžou myslet, že nám to něco přinese, a že je to dobrý krok.
Zhruba v 60. minutě přišla chvíle, na kterou jsem tak dlouho čekala. Víťa prokázal mozek génia a Ondru vystřídal hned jako prvního. Dolů šel Ujfi – jak symbolické. Není náhoda, že Ondra do prvního zápasu zasáhl právě na úkor takového hráče!! Od této doby začal na hřišti koncert, který by nám záviděla i Bundesliga, natož nějaká PL! Ondra zkušeně dirigoval obranu svým dětským hláskem, každý dotyk s míčem zaváněl velkým profesionalismem a perfektní technikou. Po jednom závaru svým obětavým skluzem zabránil gólu a když mu na záda jen koukal i takovej frajer jako je Vittek, mohla má pravá ruka s levou provést mexickou vlnu. Do konce utkání zasáhly ještě další mlaďasové včetně hattrickového střelce Schicke, který ač vysoký, neměl jedinou hlavu, naopak však na míči pracoval velice šikovně (skoro jako když Ondra hraje slabší nohou, čili na vynikající úrovni) a jednou se dokázal dostat až do zakončení i přes hodně těžkou pozici a (podle mého) penaltový faul. Takhle se prodrat přes hráče jsem dlouho (od útočníka) neviděla, je vidět že mládí je dravé :-).
Celkovou spokojenost kazí jen menší návštěva, pravda je, že na posledním zápase Slovanu přišel zhruba přesně takový počet fanoušků, takže pro hosty to jistě byla kulisa bouřlivá… po zápase se všichni objali s hrdinou zápasu Ondráškem, který dovedl Spartičku k cennému vítězství. Po děkovačce měl i solo děkovačku Jirka Kladrubský, na kterého jsme nezapomněli a mohl si tak užít zasloužených ovací. Gabča bouřila, Jiřík mával a děkoval jí… jednoho oko nezůstalo suché!
Byl to zkrátka nádherný den a jestli jste to viděli jinak, tak nerozumíte fotbalu! :-D Ondra a Kláda olé!!