Tak jsme mokrý, no a co! (Brno - ACS 1:3)

Na výlet do Brna jsme vyrazili 4 Vorvani, ale každý sám. Někdo to pojal jako celovíkendový výlet do tohoto města, další dojel z dovolené na Moravě, někdo vyjel se svým drahým na služebku a my jsme to vzali do Brna při zpáteční cestě z Vysočiny do Prahy.

Po příjemném cvachtání se v havlíčkobrodském bazénu se vydáváme na cestu do míst, kde je jedna velká zatáčka na cestě do Vídně. Bohužel můj řidič těch pár domečků přehlédl a zapomněl sjet z dálnice, tak jsme si to valili směr Ostrava. Nedovolila bych si mu kecat do řízení, tak jsem jen tiše pípla, kam že to jedeme. Tak jsme se na prvním sjezdu otočili a raději zapnuli navigaci. Pohodlný VIP průjezd až ke stadionu přes dvoje policejní kontroly, vždyť přeci máme v kufru ten megafon. :-) Na stadionu už v tu chvíli byl Zbyňa, někde u novinářské lávky jsme cítili další vorvaní přítomnost Míši a čekalo se na Milana. Když i on došel, výjimečně včas, tak fotbal mohl začít. Celkem slušná návštěva, povětšinou neznámých tváří, ale fandilo se poměrně solidně. V prvním poločasu jsme se také prezentovali choreografií Sparta on tour a obrázky vlaku, autobusu a auta.

O první gól se postaral Vašek Kadlec, to už se nám nad hlavami začaly honit mraky. Zprávy z Prahy slibovaly peklo na zemi, tak jsme se měli na co těšit. Na konci prvního poločasu se začal zvedat vítr. Létalo vše, co nebylo přivázané. Bohužel to nevydržel strom, který spadl na fanoušky Brna. U nás v sektoru se naštěstí nic nestalo, i když k tomu nebylo daleko.

V době, kdy si většina hlídala svůj zrak před prachem, si k našemu sektoru napochodoval nejspíš místní chuligán v pořadatelské vestě a sundal z plotu jednu vlajku a odcházel s ní směr domácí kotel. Z toho plyne ponaučení pro příště, věšet vlajky z naší strany plotu, nikoliv z té druhé. V našem sektoru to samozřejmě vyvolalo obrovské vášně, což se dalo čekat. Ty se částečně podařilo průtrži mračen uhasit a druhý poločas se opět většina snažila fandit. V tom dešti to byl zpočátku obrovský fanatismus, ti, co vydrželi a neprchli na wc, si to užívali. Někteří šli i do půl těla. I já jsem si vyhodnotila situaci, že v podprsence ukážu méně než v plavkách na koupališti, tak jsem svým totálně nasáklým tričkem za chvilku točila nad hlavou. Bohužel se Brnu podařilo vyrovnat a od té doby naše hra byla hrozná. Brno nás dostalo pod tlak, ze kterého se podařilo vymanit až gólem Pepy Hušbauera. Zbývalo už jen pár minut do konce, chlad a všudypřítomná vlhkost a mokré všechno, co jsem na sobě měla, mi začalo být protivné, už jsem se viděla převlečená do suchého v autě. Support sice na chvilku ochladl, ale tento gól ho zase posunul do stavu euforie, kterou přikořenil ještě jedním krásným gólem Roman Bednář. Tahle Sparta se mi líbí, bojující až do poslední minuty. Konec zápasu a všichni jsme si užili děkovačku. Někteří hráči naházeli i své dresy do publika a všichni si tu výhru užívali. Vašoň a Bednář dostali na oplátku trička Neplechy. Asi byli rádi, že mají na sobě něco suchého. :)

Domácí securitka nás v sektoru moc dlouho nedržela, asi tomu pomohl i dřívější odchod lidí na ostatních tribunách. Naštěstí parkujeme blízko, ale jelikož jsme v autě vezli nejen vorvaní vlajku, tak jsme chtěli být rychle pryč. Posádce auta jsem se tedy omluvila, že budu sedět v autě jen ve spodním prádle, ale že to mokré oblečení musí dolu a na převlékání není čas. Chlapci ani nic nenamítali a až na první benzínce za Brnem jsme se všichni převlékli do suchého. Nebyli jsme jediná posádka, která na této benzínce vyskákala polonahá. :) By mě zajímalo, co by si pomyslel nezaujatý divák. :)

Příroda nám v posledních zápasech ukázala dva rozmary počasí, nejdříve obrovské parno, nyní takovou průtrž mračen. Doufám, že aspoň ten příští zápas s Bohemkou si užijeme za normálního počasí, dojde hodně lidí, kteří budou kluky podporovat a pomůžou jim ke třem bodům.