Liga Mistrů není LIGA ACS aneb jak se jelo za Spartou do Plzně (Plzeň - Sparta)
Poté co jsme si odbyli 4 hodinky v práci, vyrážíme s Davidem vstříc jeho prvnímu výjezdu vůbec a mému druhému do Plzně. Než-li jsme se však měli setkat s ostatními Vorvani, byli jsme nuceni jet trochu oklikou, jelikož se nějaký pán snažil vyhrát závod ve skoku do metra a to se mu taky povedlo, budiž mu země lehká.
Po malém občerstvení v rychloobčerstvovací stanici, kde potkáváme i Martyho, jdeme na místo srazu, kde na nás již čekají Sektor a Tomis, se sardinkou Evou a Gustou, který má podle mého taky slušné BMI. Nakonec, ale přesně na čas, doběhla i Gabča.
Cesta vlakem, byla dosti zajímavá, přečetli a zarecitovali jsme si něco málo nedělní poezie a spokojeně jsme dojeli až do …, jejda, tak to jsem nějak poplet a nikdo by nám to nejspíš nevěřil, takže znova :D.
Cesta vlakem probíhala klasicky po Vorvaňsku, trochu pivka i nealko se našlo a s menším zpožděním, přijíždíme okolo 16:10 do Plzně. Vzhledem k tomu, že se chceme přesouvat rychle a vyhnout se skupince těžkooděnců vede nás Sektor zkratkami, jak sám řekl: „nenápadně a postranními uličkami se přiblížíme k hospůdce, ale hlavně musíme jít tak, abychom šli mimo hlavní skupinu“ a najednou jsme vyšli asi dva metry před ní. Všichni okolo, včetně antikonfliktů, kromě nás samozřejmě, z toho byli dost zmatení B). Ale shodli jsme se se Sektorem, že to byl precizně promyšlený plán, jak oslabit, vy víte koho :D. Gabča se pak na chvíli chtěla chopit průvodcovské funkce, ale poté, co jsme došli do slepé uličky, se toho ujal zase Sektor.
Nakonec jsme k hospůdce zdárně došli a dali si každý pivko podle svého gusta. Někdo ochutnal všechny druhy místního pivovárku, někdo pil jen Lotra :D. I Gabča ochutnala každé z nich, ale pokaždé to skončilo stejně „no Ty voleeee“ a vždy se u toho zašklebila. Zde se k nám připojil ještě poslední domluvený člen našeho výjezdu Michal i se synem. Musím říct, že tataráček byl vynikající, jen ten vrchní byl takovej divnej, asi neměl moc Sparťany rád a to ještě netušil, jak to v podvečer dopadne. Asi v půl šestý šli Sektor a děvčata na stadion, zbytek vyrazil, až kolem 18 h. I když to u vchodu 1 vypadalo, že se na stadion dostaneme tak v 19 h. byly jsme uvnitř nakonec včas. Tomis ještě po shlédnutí nedokončené tribuny označil toto místo za ruiny. Nakonec ale přicházíme i na ruiny včas a zápas mohl začít.
Leo nás nenechal moc dlouho čekat a už v 5 min. dal hlavou krásný gól, po přihrávce od Kuby Podaného. Ve 29 min., zrovna v době kdy šel Tomis pro pivka :-), dostal Leo nádherou přihrávku za obranu, od Huška, oběhl gólmana Čecha a z rohu malého vápna dal na 2:0 a to už jsem musel jit na Sektora a točit trikem. Tak skončil i první poločas a nakonec i celý zápas. Fotbal se hrál svižný a snad nikdo z hráčů ani nás Vorvaňů nezklamal. Ke konci to Plzeňáci už moc nedávali a začali nám i nadávat a asi v 80 min. to Tomis nevydržel a zaskandoval: „Liga Mistů není Liga ACS“ a já se hned se Sparťanama pod náma přidal: Liga Mistů není Liga ACS, Liga Mistů není Liga ACS, Liga Mistů není Liga ACS … Bylo to fakt super :-). Z pohledu fandění, došlo mimo jiné i na Vorvaní pokřik, Vorvani, Vorvani … prostě nádhera.
Zápas skončil a my se pomalu přesunuli na nádraží. Opět jsme pár „chytrákům“ museli vysvětlit, kde ta Barcelona vlastně bude hrát a komu nepatří stadion, kde se to bude odehrávat, až jsme nakonec v relativním poklidu na nádraží došli. Zde jsme si doplnili patrony a Gabča se ujala dalšího vysvětlování pár jiným „chytrolínům“, že gól, který nikdo neviděl rozhodl o tom jejich titulu, až si zapomněla koupit vodu. Když jsme odešli, zůstal na nákupech už jen David a z „chytráků“ se stali „normální“ lidi a v domnění, že je David z Plzně, si mezi sebou přitakávali, jak ta Sparta hrála dobře, až když se otočil a s vystrčenou hrudí, kde měl logo Spartičky, řekl: „no pokračujte, to se dobře poslouchá :-)“, toho nechali, a protože už neměli kam zmizet a ani do autu už to nešlo zahrát raději mlčky počkali až zaplatí :-).
Toalety už byly zavřený, tak mě a Mártymu pan přednosta stanice doporučil jít do vagónu směr tušim Hořovice, ale to je jedno J. Naštěstí s náma neodjel, takže jsme i potom vybrali krásné kupečko, i když jen pro 6, ale bylo nás už jen 7, protože sardinka Eva a BMI Michal se synem nás opustili hned u stadionu, takže jsme se různě na jednotlivých místech střídali a popíjeli pivka. Gabra pak zjistila, ze Gusta si koupil vodu, kterou měl celou dobu na zemi u nohy a on tak mimochodem prohodil: „jsem nevěděl, že toužíš po obyčejný vodě“, na což mu Gabča žíznivě řekla: „Já toužím po všem vlhkým“ a bylo veselo. Když už nám docházely patrony, tak se objevila servírka Kristýna Adámková, která nám doplnila zásoby a přidala i nějaké kávičky. Za neustálého skandování jsme zdárně dorazili až do Prahy a každý pak do svého domova.
Další Vorvaní výjezd se tedy nadmíru povedl, jak co se celého výjezdu týče, tak po herní i výsledkové stránce a „štístko“ David, prý pojede někdy příště zas J.