Slavím, slavíš, slavíme... (AC Sparta Praha - Slovácko 4:0)

Na tento den jsem se hodně těšila. Neděle 3.6. měla být plná oslav a byla. Bylo třeba pořádně zapít čerstvě narozenou malou Vorvaňku Nikol, již déle narozeného Vorvaně Mártyho a jeden double, který vyhrály naše oblíbenkyně v rudém.

S mírnou obavou, jak ten večer dopadne, neboť téměř abstinent se rozhodl nic neošidit, se vydávám na sraz s vorvani a sardinkami na obídek. Dávám si svou oblíbenou koprovku a začíná první kolo přípitku, tentokrát na Mártyho. První griotka padla. Organizovaně se přesouváme na stadion, kde už čekají další sardinky a spol. Zjišťujeme, co se jim povedlo připravit za choreo, občerstvujeme se a přesouváme ke hřišti. Káně organizuje moc hezké choreo Královny fotbalu s balonky, plachtou a pyrem. Vše vytváří moc hezký efekt při nástupu a jde se fandit. Asi mi nebudete věřit, ale fandění je náročné poslání, takže z fotbalu opět toho moc nevím. Jen to, že padnou 4 góly, holky Slovácka se alespoň několikrát dostanou před naši branku. Ale my v hledišti slavíme, bouříme, vtipkujeme, běháme pro pivo, prostě jedna velká párty, které přihlíží i současný SM Sparty J. Hřebík. Využíváme toho při jednom z odběhnutí pro pivko a žádáme ho o foto a krátký pokec. Sice se může zdát, že máme jiné úmysly, kor když na něj Tomis naběhne jako první, ale celé se to odehraje s úsměvy na rtech a s lehkým špičkováním. Novopečený double tatínek Zbyňa přichází po návštěvě porodnice později a my ho vítáme již z dálky pokřikem Nikolka, Nikolka, Nikolkááááá a vrháme se na gratulace. Když vytáhne z batohu lahev perlivé vody, kde chybí bublinky, mám jasno, ochutnávat se raději neodvážím. :)

Na konci zápasu proběhne ještě jedno choreo za stálého skandování Holky Sparty, my vám děkujem. Jsem ráda, že nikdo nevběhnul na trávník dřív a mohli jsme si tak užít i děkovačku s celým týmem a jedno exnutí Frisca naší kapitánkou, které měla slíbené za titul. :)

Pak už nám ale v běhu na trávník nic nebrání a focení nemá konce. :) Foťáky blýskají o 106, každý chce mít fotku na památku s mistryněmi. Ani já nejsem výjimkou, dokonce mám od Markétky na focení půjčenou i medaili a užívám si to. Jaké je pak moje překvapení, když zůstává po oslavě na mém krku a Markétka si ji u mne schovává na neurčito. Ale bude v dobrých rukách a budu se Ti o ní, Markét, dobře starat. :) Oslavy se pomalu blíží ke konci, některé hráčky jsou už převlečené a připravené na další akci, některé s námi ještě křepčí na zeleném pažitu, ale všichni směřujeme už pozornost k věcem následujícím. Ještě si posedíme chvilku ve Třetím poločasu, kde přichází další kolo oslav, tentokrát na Nikolku. Druhý panák padl.

Jsme poctěni možností přidat se k holkám v jejich oslavě titulu v příjemné hospůdce ve Vysočanech, kam se hromadně přesouváme nejprve pártybusem a následně pártymetrem. Proč párty? Jednoduché, celý autobus se zapojí do jedné balónkové párty. Pinkáme si i s cestujícími a dokonce dokazujeme, že mezi námi nejsou žádní rasisti, když zapojujeme do hry i mladou černošskou maminku s chlapečkem. Z autobusu přesouváme párty při skandování „Romča je vůdce, alééé!“ do metra. Tam nejdřív pro naše balónkové hrátky nemají lidé pochopení, ale přeci jen se občas někdo přidá. Při výstupu z metra však narážíme na městské acaby a s balonky v rukách a všude kolem nás, procházíme s mírumilovnými úsměvy kolem nich, lepí se nám na paty, tak přidáme jedno sólo pro ně pokřiku „Je nejlepší“, který rozjedeme přímo na eskalátorech. Pak ujdeme pár kroků a jsme na místě. Malebná restaurace, v jednom sálu holky, ve druhém navazujícím fanoušci, ujímáme se místa a další oslava může začít. Objednávám si druhé Frisco a když už si říkám, že je toho alkoholu nějak moc, tak dorazí Kožu a nelze si s ní nepřipít na titul…třetí panák padl. Poté se děvčata přesouvají do oddělení fanoušků a společné skandování může začít. Největší rámus je při povelu: a teď každý tu svojí a všichni se svými oblíbenými pokřiky začnou přeřvávat. Když přijde Irenka, že se máme přesunout k nim, tak toho všichni velice rádi využíváme. To už jsme všichni v jednom chumlu, tancujeme, popíjíme, bavíme se, fotíme se, tulíme se, holky se podepisují klukům na trička a všichni si to moc užíváme. Jelikož ale musím ráno do práce, tak využívám odchodu Ondry a vnucuju se mu do auta. Sice jsem ho ještě delší dobu zdržela, když jsem hledala účet na zaplacení, který měl takticky v kapse Milan. Pak probíhá loučení. Všechny objímám, pusinkuju, některé i vícekrát, holkám děkuju za super zážitky a Lucka M. s Luciou mě přemlouvají před odchodem ještě k jedné griotce na zisk poháru. Další panák padl. Svůj plán jsem splnila. :)

Co říci závěrem? Moc jsem si to všechno užila, byl to nádherný den, za který děkuji holkám, celému realizačnímu týmu a fanouškům. Společně jsme to zvládli. Holky, děkuju!